Vysoké ceny energií tříští český průmysl – zasaženi jsou zástupci energeticky náročných podniků. Energetická náročnost tuzemské ekonomiky patří v rámci Evropské unie mezi jednu z nejvyšších, na druhé straně je ale Česko energeticky soběstačné jen asi ze dvou třetin – a zbylé energie musí dovážet ze zahraniční. „Současná krize proto může hrát roli katalyzátoru, který povede ke strukturálním změnám v celé ekonomice. To nemusí být nutně špatná zpráva,“ říká Martin Slaný ze skupiny DRFG.
Česká ekonomika patří mezi ty energeticky náročnější v kontextu Evropské unie. Co to signalizuje?
Každá ekonomika má rozdílnou strukturu, jednotlivé sektory průmyslu a služeb vyžadují rozdílný objem energie, Česko patří k zemím s nejprůmyslovější ekonomikou ze všech zemí EU a průmysl je logicky energeticky náročnější než služby.
Má smysl bezhlavě usilovat o energetickou soběstačnost?
Česká ekonomika není energeticky soběstačná v oblasti fosilních paliv, mluvíme tedy o ropě, zemním plynu, uhlí. Znamená to, že tyto oblasti je nutné vykrýt dovozem. Česko musí být zapojeno do mezinárodního obchodu, protože asi zde nenajdeme extra neobjevené naleziště ropy nebo zemního plynu. Energetická náročnost, která souvisí se strukturou ekonomiky, se mění. Efektivita energetická se zlepšuje. Pokud se podíváme na trh práce – zvyšuje se zaměstnanost kvalifikovaných lidí, nekvalifikovaných klesá, struktura ekonomiky se mění, pomalu, ale mění. Je determinována historií, geografickou polohou, strukturou trhu práce, tím, v čem máme nějaké know-how, kde má Česká republika komparativní výhodu. Představa, že je třeba provést radikální transformaci ekonomiky, je dle ekonomů mylná. Kdo by tuhle ekonomickou a energetickou transformaci nařizoval, řídil, podle jakých pravidel? Těžko naleznete odpovědi.
Selhává v současné době trh s energiemi nebo naopak plní svou roli až příliš dobře a vysílá nám signály?
Česká republika je zapojena do jednotného trhu, stejně jako u jiných komodit. Obecně ekonomický princip soběstačnosti sám o sobě je ekonomický nesmysl. Trh je potřeba nechat působit. Energetický segment je citlivý, souvisí s geopolitikou, přesahuje konsekvence, je nezbytné zdroje diverzifikovat, abychom se opět nestali extrémně závislí na jednom dodavateli, jako např. na ruském plynu. Je naivní si ale myslet, že mávnutím kouzelného proutku lze změnit strukturu ekonomiky a všechno si začít vyrábět sami.
Vysoké ceny energií motivují domácnosti i firmy šetřit, pakliže vidíme růst elektrické energie. Spotřeba plynu oproti minulým měsícům klesla o 20 %. Adaptabilita české ekonomiky je v tomto smyslu extrémní. „Pokud se podíváme, jak se v 90. letech změnila struktura ekonomiky z pohledu propadu těžkého průmyslu a růstu sektoru služeb, jak dramaticky tehdy klesla energetická náročnost, je to důkaz, že schopnost ekonomiky se adaptovat na takové změny tu zkrátka je,“ dodává hlavní ekonom DRFG Davida Rusňáka.
Autor: Michal Pecka
